Přírodní zajímavosti

Pro rok 2010 byl aktualizován informační materiál Společenství obcí
Podkrkonoší, který mapuje nejen přírodní zajímavosti našeho regionu.
Ke stažení zde: Zajímavosti
Lesy
- Les Království – Lesní komplex na permokarbonských
sedimentech a křídových pískovcích i opukách, 4 km severně od Dvora
Králové n. L. Délka zhruba 15 km, šířka 2 – 5 km.
Vrchy
- Liščí hora u Hajnice – 609 m n. m. – jedná se
o zbytek hraničního hvozdu, horopisně je součástí Kocléřovského
hřbetu.
- Sv. Kateřina – 524 m n. m.
- Bradlo – 520 m n. m. – zalesněné, místy skalnaté
návrší nad pravým břehem Labe v Podkrkonošské pahorkatině 4,5 km
jižně od Hostinného. Je tvořeno svrchnokřídovými pískovci,
vystupujícími místy v nevelkých skalních útvarech. Na vrcholové
plošině stával strážní hrádek neznámého jména, založený někdy na
přelomu 13. a 14. stol., koncem 14. stol. již pravděpodobně pustý. Podle
archeol. průzkumu z l. 1966 – 68, kdy byla nalezena četná keramika, lze
soudit na domácí i slezský kolonizační vliv.
- Pekelský vrch – 583 m n. m.
- Šibeniční vrch – 464 m n. m.
Osady
- Břecštejn – zřícenina hradu severně od Vlčic, na
zalesněné výšině osady Hrádeček. Hrad slezského typu je poprvé
zmiňován r. 1336 pod názvem Kámen, r. 1543 nazýván Silberstein. Byl
vybudován jako strážní hrad na zemské stezce. Koncem 16. stol. se uvádí
již jako pustý. Vlastní hrad včetně věže a obytných objektů tvořil
jeden stavební celek uvnitř obvodové zdi. Zachovány zbytky zdiva paláce a
malé budovy se zaoblenými rohy. V okolí skalky z červených pískovců.
Hrad Břečštejn patří do lokality soustavy NATURA2000. Podél staré cesty
do Čermné, a do Trutnova potkáte malebné kapličky a v pekelském údolí
rybníky.
- Osada Hrádeček, ležící pod hradem Břečštejnem na
svazích permského hřbetu, byla vyhlášena přírodním parkem chránící
krajinný ráz a poslední podkrkonošské bučiny. Fenomén
Hrádeček prokazuje existenci genia loci v hodinovém televizním filmu
s trochou nadsázky. (V římské mytologii byl Genius loci duch či bůžek,
ochraňující určité místo. V dnešním slovníku má však tento obrat
spíš význam specifické atmosféry dané oblasti, než jakési místní
ochraňující síly.)
Kameny, stromy a další zajímavosti
- Slučí kameny – pískovcový skalní útvar (511 m),
asi 25 m dlouhý, 10 m široký a ve východní části 7 m vysoký se
nachází v zalesněném Kocléřovském hřbetu na pomezí katastru Chotěvic
a Vítězné.
- Památné stromy: čtyři lípy srdčité, dále jsou k ochraně navrženy
další vzrostlé a několik desítek let staré stromy.
- Mineralogické lokality – Na Rovních nad Ždírnicí lze nalézt
chalcedony a acháty. V náplavech Olešnického potoka a u Vestřevi jsou
těženy almandiny – pyropové granáty až drahokamové kvality.
- Skalní defilé pískovců ve Vítězné kolem vodních toků s kyselými
olšinami
- Údolí potoka pod Kladruby s masívním výskytem bledule jarní
v zachovalých lužních polohách pod zajímavými lesními porosty na
opukových výchozech.
Rostlinstvo
V údolí lesních potoků v Podkrkonoší upoutá naši pozornost věsenka
nachová, devětsil bílý, zvonečník klasnatý, vrbina hajní, bukovinec
osladičovitý, kuklík potoční, kokořík přeslenatý, žindava evropská,
samorostlík klasnatý. Z keřů pak krásně kvetoucí a zákonem chráněný
lýkovec jedovatý, růže alpská a zimolez černý. V bučinách můžeme
najít biku hajní, metličku křivolakou, třtinu chloupkatou a věsenku
nachovou.
Podhorské louky patří dnes téměř minulosti. Zčásti byly přeměněny na
pole, některé zmeliorovány a osety kulturními travinami. Jen v malé
části se zachoval původní rostlinný porost s řebříčkem bertrámem,
upolínem nejvyšším, kruštíkem bahenním, tolijí bahenní a ocúnem
jesenním, stračkem potočním a na svahových loukách s bledulí jarní.
Poměrně hojněji na loukách najdeme rdesno hadí kořen, toten lékařský,
trojštět žlutavý, hrachor luční, kohoutek luční, pryskyřník ostrý,
řeřišnici luční, přesličku bahenní či světlík lékařský.
Na slatinných loukách roste ostřice Davallova, skřípinka smáčknutá,
bařička bahenní či hadilka obecná.
Živočišstvo
Vyskytuje se zvěř jelení a srnčí, stále se zvyšuje populace divokých
prasat. Poměrně velký je výskyt lišky, lasičky, kuny skalní i lesní a
tchoře, téměř vzácností je jezevec, velký úbytek zaznamenal zajíc.
Kromě běžných druhů ptactva můžeme ve výše položených částech
území zahlédnout sýce rousného, kulíška nejmenšího, chřástala
polního, pěvušku podhorní či ostříže lesního. V lužních lesích
v nižších polohách se vyskytuje krahujec obecný, moták pochop, rákosník
velký, moudivláček lužní, u vod skorec vodní a ledňáček říční. Po
mnoha desítkách let absence se do přírody vrátili také krkavci, jejichž
charakteristický hlas se rozléhá především nad skalami.
Z plazů lze na vyhřátých místech zahlédnout zmiji obecnou, u vod pak
užovku obojkovou, v kamenitých stráních narazíme na ještěrku obecnou,
u rybníků a na podmáčených či rašelinných loukách žijí čolek
horský, ropucha obecná, rosnička zelená, skokan hnědý či slepíš
křehký.