Podkrkonoší – společenství obcí

Vyhledávat

Aktuality

Partneři

Odkazy

Počasí

Přírodní zajímavosti

Pro rok 2010 byl aktualizován informační materiál Společenství obcí Podkrkonoší, který mapuje nejen přírodní zajímavosti našeho regionu.
Ke stažení zde: Zajímavosti

Lesy

• Les Království – Lesní komplex na permokarbonských sedimentech a křídových pískovcích i opukách, 4 km severně od Dvora Králové n. L. Délka zhruba 15 km, šířka 2 – 5 km.

Vrchy

• Liščí hora u Hajnice – 609 m n. m. – jedná se o zbytek hraničního hvozdu, horopisně je součástí Kocléřovského hřbetu.
• Sv. Kateřina – 524 m n. m.
• Bradlo – 520 m n. m. – zalesněné, místy skalnaté návrší nad pravým břehem Labe v Podkrkonošské pahorkatině 4,5 km jižně od Hostinného. Je tvořeno svrchnokřídovými pískovci, vystupujícími místy v nevelkých skalních útvarech. Na vrcholové plošině stával strážní hrádek neznámého jména, založený někdy na přelomu 13. a 14. stol., koncem 14. stol. již pravděpodobně pustý. Podle archeol. průzkumu z l. 1966 – 68, kdy byla nalezena četná keramika, lze soudit na domácí i slezský kolonizační vliv.
• Pekelský vrch – 583 m n. m.
• Šibeniční vrch – 464 m n. m.

Osady

• Břecštejn – zřícenina hradu severně od Vlčic, na zalesněné výšině osady Hrádeček. Hrad slezského typu je poprvé zmiňován r. 1336 pod názvem Kámen, r. 1543 nazýván Silberstein. Byl vybudován jako strážní hrad na zemské stezce. Koncem 16. stol. se uvádí již jako pustý. Vlastní hrad včetně věže a obytných objektů tvořil jeden stavební celek uvnitř obvodové zdi. Zachovány zbytky zdiva paláce a malé budovy se zaoblenými rohy. V okolí skalky z červených pískovců. Hrad Břečštejn patří do lokality soustavy NATURA2000. Podél staré cesty do Čermné, a do Trutnova potkáte malebné kapličky a v pekelském údolí rybníky.
• Osada Hrádeček, ležící pod hradem Břečštejnem na svazích permského hřbetu, byla vyhlášena přírodním parkem chránící krajinný ráz a poslední podkrkonošské bučiny. Fenomén Hrádeček prokazuje existenci genia loci v hodinovém televizním filmu s trochou nadsázky. (V římské mytologii byl Genius loci duch či bůžek, ochraňující určité místo. V dnešním slovníku má však tento obrat spíš význam specifické atmosféry dané oblasti, než jakési místní ochraňující síly.)

Kameny, stromy a další zajímavosti

• Slučí kameny – pískovcový skalní útvar (511 m), asi 25 m dlouhý, 10 m široký a ve východní části 7 m vysoký se nachází v zalesněném Kocléřovském hřbetu na pomezí katastru Chotěvic a Vítězné.
• Památné stromy: čtyři lípy srdčité, dále jsou k ochraně navrženy další vzrostlé a několik desítek let staré stromy.
• Mineralogické lokality – Na Rovních nad Ždírnicí lze nalézt chalcedony a acháty. V náplavech Olešnického potoka a u Vestřevi jsou těženy almandiny – pyropové granáty až drahokamové kvality.
• Skalní defilé pískovců ve Vítězné kolem vodních toků s kyselými olšinami
• Údolí potoka pod Kladruby s masívním výskytem bledule jarní v zachovalých lužních polohách pod zajímavými lesními porosty na opukových výchozech.

Rostlinstvo

V údolí lesních potoků v Podkrkonoší upoutá naši pozornost věsenka nachová, devětsil bílý, zvonečník klasnatý, vrbina hajní, bukovinec osladičovitý, kuklík potoční, kokořík přeslenatý, žindava evropská, samorostlík klasnatý. Z keřů pak krásně kvetoucí a zákonem chráněný lýkovec jedovatý, růže alpská a zimolez černý. V bučinách můžeme najít biku hajní, metličku křivolakou, třtinu chloupkatou a věsenku nachovou.
Podhorské louky patří dnes téměř minulosti. Zčásti byly přeměněny na pole, některé zmeliorovány a osety kulturními travinami. Jen v malé části se zachoval původní rostlinný porost s řebříčkem bertrámem, upolínem nejvyšším, kruštíkem bahenním, tolijí bahenní a ocúnem jesenním, stračkem potočním a na svahových loukách s bledulí jarní. Poměrně hojněji na loukách najdeme rdesno hadí kořen, toten lékařský, trojštět žlutavý, hrachor luční, kohoutek luční, pryskyřník ostrý, řeřišnici luční, přesličku bahenní či světlík lékařský.
Na slatinných loukách roste ostřice Davallova, skřípinka smáčknutá, bařička bahenní či hadilka obecná.

Živočišstvo

Vyskytuje se zvěř jelení a srnčí, stále se zvyšuje populace divokých prasat. Poměrně velký je výskyt lišky, lasičky, kuny skalní i lesní a tchoře, téměř vzácností je jezevec, velký úbytek zaznamenal zajíc.

Kromě běžných druhů ptactva můžeme ve výše položených částech území zahlédnout sýce rousného, kulíška nejmenšího, chřástala polního, pěvušku podhorní či ostříže lesního. V lužních lesích v nižších polohách se vyskytuje krahujec obecný, moták pochop, rákosník velký, moudivláček lužní, u vod skorec vodní a ledňáček říční. Po mnoha desítkách let absence se do přírody vrátili také krkavci, jejichž charakteristický hlas se rozléhá především nad skalami.

Z plazů lze na vyhřátých místech zahlédnout zmiji obecnou, u vod pak užovku obojkovou, v kamenitých stráních narazíme na ještěrku obecnou, u rybníků a na podmáčených či rašelinných loukách žijí čolek horský, ropucha obecná, rosnička zelená, skokan hnědý či slepíš křehký.

Akce v Podkrkonoší